Pozitivní je, že se o nich ví, píše a přetřásají se v různých médiích. Co se týká skutečné škodlivosti je informací beznadějně málo a bývají dost protichůdné. Většinou se jedná o reakce u lidí, kteří jsou vystaveni každodenně velkému množství těchto látek (pekaři a pracovníci v jiných průmyslových provozech).
Dalším pozitivem je, že díky této "popularitě" se pěstitelé, výrobci a prodejci navzájem hlídají a předhánějí, aby šli s trendem. Dá se proto sehnat čím dál tím více kvalitních potravin bez éček. Kvalitní potraviny však mohou být i s éčky!
Éčka, sbírá éčka...
Co si s nimi počít a máme se jich bát?
Nemít žádná éčka je trendy...
Všechno přírodní nám prospívá?
Obecně je podstatnější sledovat látky, které vznikají např. kažením potravin (hlavně toxiny, např. mykotoxiny nebo při metabolit bakterie clostridium botulinum - botulotoxin).
V balení zkažené mrkve se třeba může vyskytovat více nebezpečných látek než je součet všech éček, která jste pozřeli za celý život.
Pro ilustraci toxická hladina všech schválených éček je 100 až 1000 krát větší než maximální přípustná mez, kterou mohou obsahovat potraviny. Některé "přírodní" toxiny se v množství potraviny, které se dá běžně zkonzumovat, vyskytují třeba jen v 5 krát menším množství.
Nechci se vyloženě těchto substancí zastávat, ale nenechte se na druhou stranu zmást cílenými kampaněmi připomínajícími hon na čarodějnice. Ideální je, když se můžete sebrat dojít si někam pro čerstvé potraviny a když je přinesete domů, zpracovat je a nejlépe hned zkonzumovat. Ale nenechte je zkazit. A věřte, že se zkazí mnohem dříve než ty se stopovým množstvím některých éček.
Když budete např. používat kůru z citrusových plodů, určitě si kupte bio variantu. Pokud však kupujete citrusy na "jídlo" a nota bene nějaké větší balení, raději volte normální.
Ne vždy je bez éček opravdu bez éček...
Některé z našich známých potravinových řetězců tak trochu balamutí své zákazníky tím, že jim nabídnou nějakou řadu např. uzenin s označením, které evokuje bio (např. obsahující slovo čistý v překladu do různých cizích jazyků). Nemají ale s bio produkty nic společného. Obsahují sice přírodní extrakty, ale zdrojová plodina klidně mohla být pěstována za masivního hnojení s přídavkem dusíku a ještě to navíc mohl být druh plodiny, který sám o sobě má tendenci v sobě např. kumulovat dusičnany.
Výsledný výrobek je pak sice konzervovaný, ale prodejce to nemusí uvádět na etiketě. Bohudík to již někoho dostatečně rozčílilo a podnikají se kroky k tomu, aby to tam být muselo. Jak dlouho to bude trvat a jestli k tomu dojde je však zatím ve hvězdách.